Před dvěma týdny proběhlo u Mezinárodního soudu v Haagu soudní přelíčení na základě žaloby Jihoafrické republiky. Ta zažalovala Izrael z páchání genocidy na Palestincích v Gaze. Rozhodnutí soudu v takovém případě může trvat i několik let, ale Jihoafrická republika požádala o vydání předběžného opatření v celé řadě bodů, z nichž tím hlavním bylo okamžité zastavení války, kterou vede Izrael proti Hamásu v Gaze.
O vydání opatření rozhodovalo sedmnáct soudců – 15 stálých plus dva soudci zastupující Izrael a Jihoafrickou republiku. Předsedkyně soudu je ze Spojených států amerických, místopředseda z Ruska. Soudci jsou z těchto zemí: Libanon, Somálsko, Čína, Japonsko, Slovensko, Uganda, Německo, Francie, Indie, Austrálie, Maroko, Jamajka a Brazílie.
Rozhodnutí soudu se v Izraeli očekávalo s obavami, protože i když Mezinárodní soud nemá žádnou možnost rozhodnutí vymáhat, nedodržení rozhodnutí může případně vést k sankcím a mezinárodní izolaci země. Rozhodnutí je však pro Izrael poměrně příznivé, protože Mezinárodní soud sice rozhodl v řadě bodů podle požadavků Jihoafrické republiky, ale v tom hlavním nikoli – nenařídil okamžité zastavení války, takže boj proti Hamásu může pokračovat. Nebylo také vyhověno požadavku, aby se Gazané, odsunutí kvůli probíhajícím bojům ze severní části Pásma Gazy do jeho jižní časti, vrátili zpět na sever.
Soud v šesti rozhodnutích nařídil Izraeli následující:
Zabránit v činech, které poškozují Palestince, v souladu s článkem 2 Konvence o genocidě
Zajistit, že izraelská armáda nebude provádět akce, které jsou v rozporu s touto konvencí
Zabránit podněcování ke genocidě a potrestat ty, kteří k ní navádějí
Zajistit neprodleně základní služby a humanitární pomoc Palestincům v Gaze
Zabránit zničení jakýchkoliv důkazů týkajících se genocidy
Izrael musí do měsíce podat Mezinárodnímu soudu zprávu o implementaci těchto rozhodnutí
Pro jednotlivá rozhodnutí bylo hlasováno v poměru 16:1 a 15:2 (pro: proti). Proti hlasovala ve všech případech soudkyně z Ugandy, a ve většině případů soudce z Izraele. Ten hlasoval pro navýšení humanitární pomoci a pro zabránění podněcování ke genocidě, v ostatních případech hlasoval proti. Soudce však nezastupuje stanovisko svojí země, teoreticky by měl být nestranný.
Izrael požadoval odmítnutí žaloby jako nepodložené, čemuž soud nevyhověl, a žaloba tedy bude v následujících letech projednávána. Pro Izrael je však zásadní, že byl odmítnut bod požadující okamžité zastavení bojů, protože Izrael nemůže přestat bojovat, když cílů války (osvobodit rukojmí a zničit teroristickou organizaci Hamás) nebylo ještě dosaženo.
Premiér Netanjahu v reakci na rozhodnutí řekl mimo jiné: „Bojujeme proti stvůrám z Hamásu, proti teroristům, kteří vraždili, znásilňovali, mučili a unesli naše občany. Budeme i nadále dělat vše, abychom ochránili své občany, a při tom se budeme držet mezinárodního práva. Jako každá země má i Izrael základní právo na sebeobranu. Haagský tribunál správně odmítl nehorázný požadavek o toto právo nás připravit…Samotné tvrzení, že Izrael páchá genocidu proti Palestincům, je nejenom falešné – je skandální, a ochota soudu ho vůbec diskutovat je ostudná…Bojujeme spravedlivou válku a budeme v ní pokračovat až do úplného vítězství – do porážky Hamásu, do návratu všech našich unesených a dosažení jistoty, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Jihoafrická republika na to prohlásila, že není zklamaná tím, že soud nenařídil okamžité zastavení války, protože k uskutečnění schválených opatření budou muset být boje stejně zastaveny (podle jejího názoru), a že rozhodnutí je tedy „vítězstvím mezinárodního práva“.
Helena Beinish
Článek byl původně uveřejněn v rubrice komentáře dne 26.1.2024 v internetovém deníku www.forum24.cz.