Již v srpnu se v Izraeli začalo očkovat třetí dávkou vakcíny Pfizer. Stejně jako u prvních dvou dávek byl i nyní Izrael první zemí na světě, která očkování rozjela. Proč se vůbec Izrael rozhodl očkovat třetí dávkou tak brzy?
Zatímco v Evropě se čtvrtá vlna koronaviru (mutace delta) teprve rozjíždí, v Izraeli už jsme za jejím vrcholem. Její začátek nastal již někdy začátkem srpna. A přestože velká část populace v té době již byla očkovaná dvěma dávkami, více než polovina nově nakažených byli právě očkovaní. Zpočátku naprostá většina těžkých případů byli lidé neočkovaní, ale začali k nim postupně přibývat i očkovaní trpící zároveň nějakou závažnou chorobou nebo očkovaní bez závažných chorob, ale starších ročníků. Vědci si napřed mysleli, že u skupiny starších a nemocných prostě imunitní systém nepracuje tak dobře, a očkování je tedy méně účinné. Proto se již v srpnu tyto skupiny obyvatel začaly přeočkovávat třetí dávkou.
Mezitím ovšem probíhal výzkum mezi očkovanými všech věkových kategorií a zjistilo se, že pokles protilátek a pokles účinnosti vakcíny nastává u všech, a to již v šestém měsíci po očkování druhou dávkou. Ale protože staří a nemocní byli očkováni dřív, pokles u nich nastal dříve. Proto se očkování třetí dávkou postupně rozšířilo na všechny věkové kategorie. Třetí dávkou se nyní teoreticky může nechat naočkovat kdokoli od věku 12 let, kdo je již více než pět měsíců po druhé dávce. Prakticky se to samozřejmě netýká dětí 12–15 let, protože ty se začaly očkovat první dávkou teprve na začátku prázdnin.
Nadšení pro třetí dávku v Izraeli není již zdaleka takové jako u první dávky. Především mezi mladší a střední generací je zájem slabší. Ve věkové kategorii 60+ se proočkovanost druhou dávkou blíží 90 procentům, třetí dávkou 70 procentům. V nižších věkových kategoriích je proočkovanost druhou dávkou kolem 80 procent, ale u třetí dávky jsou čísla mnohem nižší. Čím mladší, tím nižší procento, přestože očkování pro věkové kategorie 16–50 let bylo otevřeno téměř ve stejnou dobu, v rozmezí asi deseti dní. U věkové kategorie 16–19 let nedosahuje v téhle chvíli proočkovanost třetí dávkou ani 20 procent.
Spatřuji v tom několik důvodů. Především lidé jsou otrávení z toho, že by se měli nechávat přeočkovávat každého půl roku. Původní očekávání byla, že vakcinace dvěma dávkami vydrží déle. Navíc třetí dávka je stejná jako ty dvě předchozí, nezahrnuje upgrade a zohlednění nových variant. Takže logicky věkové kategorie, které nejsou tolik ohroženy těžkým průběhem, se do třetí dávky příliš nehrnou. Lidé si také na existenci covidu-19 už zvykli, počty zemřelých už nešokují (navíc ty počty nejsou nijak vysoké), takže se nebojí a vracejí se k normálnímu životu. Menší část očkovaných nejde do dalších dávek kvůli vedlejším účinkům, které měli po první nebo druhé dávce, protože ne vždy se jedná jen o zvýšenou teplotu nebo nevolnost. Statisticky jsou sice veškeré vedlejší účinky početnější a závažnější při nakažení než při očkování, ale každý člověk zvažuje, co je pro něj nejvýhodnější.
Vláda se snaží občany do očkování třetí dávkou dotlačit tím, že koncem září skončí platnost „zelených pasů“ všem očkovaným druhou dávkou, pokud od očkování uplynulo více než pět měsíců. Uvidíme, zda to zabere a zda se lidé koncem září pohrnou nechat se na poslední chvíli očkovat.
Vláda se také snaží lidi namotivovat k očkování tím, že ve všech velkých městech je k dispozici tzv. noční očkování. To probíhá na některém velkém náměstí, bez objednání a až do 4 hodin ráno, takže se mohou nechat očkovat i ti, kteří pracují do večera, a mohou tak učinit neplánovaně, prostě když jdou okolo.
Nová izraelská vláda, která je u moci teprve několik měsíců, se na rozdíl od vlády předešlé rozhodla nejít cestou lockdownů. Na začátku čtvrté vlny sice lockdownem vyhrožovala, ale spíše jen proto, aby lidi přiměla se nechat očkovat. A hlavně aby pak mohla říci: „Podívejte, jsme lepší než předchozí vláda, která při každé vlně uzavřela lidi v domech.“ A je pravda, že tato vlna, poprvé bez lockdownu, není horší než ty předchozí. Zda to je tím, že mezi třetí a čtvrtou vlnou proběhlo očkování, nebo jsou prostě lockdowny neúčinné, je věcí názoru. Já osobně se domnívám, že při první vlně lockdown význam měl, protože nikdo nevěděl, jak nebezpečná vlastně nová choroba je a co od ní očekávat, navíc lidé se báli a byli disciplinovaní. V dalších fázích už toto opatření pozbylo smyslu.
Před začátkem školního roku vláda uspořádala hromadné testování školních dětí, aby se co nejvíce snížil počet školáků, kteří půjdou nakažení do školy. Rodiče mohli nechat zdarma děti otestovat rychlotestem na místech k tomu určených, anebo si vyzvednout domácí rychlotest (jeden pro každého školáka do 16 let). Ve dvou dnech před začátkem školy tak počet nově nakažených vzrostl až k 10 000 denně, přičemž velkou část nových případů tvořily asymptomatické děti. Ukázalo se, že mezi neočkovanými dětmi je obrovské množství nakažených dětí bez příznaků. Samozřejmě interpretace této skutečnosti je různá. Část odborníků to považuje za nebezpečné, protože děti mohou přenášet nákazu dál mezi starší populaci, a považují tedy za nutné očkovat i mladší děti. Naopak jiní to považují za důkaz, že pro děti je očkování zbytečné, protože téměř všechny mají mírný či zcela asymptomatický průběh.
Od přátel v Čechách často slýchám názor, že Izraelci jsou disciplinovaní a když se jim řekne, že se mají nechat očkovat, tak poslechnou, zatímco Češi jsou na nařízení alergičtí, a proto je v Čechách tolik odpůrců očkování. Nemyslím si, že by to byla pravda. Izraelci jsou zvyklí stávkovat a demonstrovat mnohem více než Češi za cokoliv, co považují za správné. Ale ohledně očkování Izraelci prostě více věří své vládě. Při očkování první dávkou panovala ve společnosti skutečně velká shoda, že je to potřebné a zachrání to mnoho životů. Přesto se asi 900 000 Izraelců rozhodlo nenechat se očkovat a ani nátlak (např. v práci) je k tomu nedonutil.
Agresivních antivaxerů je v Izraeli určitě méně než v Čechách, ale jsou stejně nezlomně přesvědčení o své pravdě jako v jiných zemích. Před několika dny zemřel na covid-19 ve věku 56 let jeden z lídrů izraelských antivaxerů. Ještě z nemocnice vzkazoval svým příznivcům, aby nepolevovali v boji proti vakcinaci. Do poslední chvíle byl přesvědčen, že ho záměrně otrávili. Dva dny po jeho smrti promluvil v televizi jeho bratr. Téměř plakal, když vyprávěl, jak bratra celá rodina přemlouvala, aby se nechal očkovat, ale on byl neoblomný. Vykládal, jak se maminka zhroutila a celá rodina je zoufalá, a apeloval na všechny, aby se nechali očkovat a předešli tak zbytečným úmrtím. Bylo to nesmírně dojemné. Ale reakce lidí, jak se dalo čekat, byly velmi různé. Někteří toto upřímné vyznání považovali za pouhou propagaci očkování.
Tento týden byl také publikován výsledek výzkumu zjišťujícího množství protilátek po druhé a třetí dávce vakcíny. Vědci zjistili, že 12 dní po třetí dávce je množství protilátek v těle desetkrát větší, než tomu bylo po dávce druhé. Z toho vyvozují, že by třetí dávka mohla působit delší dobu než dávka druhá. Není však jisté, kolik lidí tomu uvěří a na základě toho se rozhodne si nechat třetí dávku přece jenom aplikovat. Zároveň totiž vyšla i zpráva, že ministerstvo zdravotnictví se již připravuje na čtvrtou dávku.
Je těžké si všechny informace nějak logicky vyhodnotit. Ani odborníci nejsou schopni s jistotou říci, zda už konečně covid-19 přejde na úroveň chřipky, proti které se každý nechává, nebo nenechává očkovat podle svého uvážení, aniž by to někoho v jeho okolí zajímalo, nebo budou pokračovat další vlny se stovkami těžkých případů v nemocnicích. Jisté je, že lidé jsou už covidem unaveni a chtějí konečně žít normálně.
Helena Beinish
Článek byl původně uveřejněn v rubrice komentáře dne 18. 9. 2021 v internetovém deníku www.forum24.cz.