Divoká zvířata ve městech

V posledních letech je na celém světě aktuální problematika zvířat žijících ve městech. Různé druhy zvířat pronikají do měst a obtěžují místní obyvatele, ale zároveň jsou i velkou atrakcí. Některé druhy zvířat více obtěžují a jiné jsou více atrakcí, podle charakteristik daného druhu. S nástupem koronavirové pandemie se problém jen zostřil – lidé se zavřeli doma při lockdownech a zvířata zavětřila svou příležitost a také jí patřičně využila. V tomto článku chci zmínit čtyři druhy zvířat, které jsou silně rozšířené v Izraeli a ovlivňují život místních obyvatel.

Nejznámější jsou asi divoká prasata v Haifě na severu Izraele. Stala se každodenní součástí města již dávno před příchodem pandemie. Můžete je vidět všude. Volně se potulují v ulicích, hrají si se psy a hledají potravu mezi odpadky u popelnic. Lezou lidem do zahrad a tam ryjí a koupou se v bazénech a bazéncích. Na internetu najdete stovky fotografií a videí, ze kterých je patrné, že divoká prasata se vůbec nebojí a považují město za svůj revír. Virální se stala fotografie divokého kance spícího u popelnice na vyhozené matraci. Tisíce lidí tuto fotku sdílelo, často aniž by tušili, odkud fotografie pochází.



Fotografie z Haify, která se stala virální
Fotografie z Haify, která se stala virální

Haifa se rozkládá v lesnatém pohoří Karmel, které je přirozeným domovem divokých prasat. Přestože v roce 2019 byla část tamního lesa zničena rozsáhlým požárem, důvod, proč divočáci vstoupili do města v takovém počtu je zřejmě jinde. Lidé totiž vyhazují obrovské množství jídla, které je pro prasata snadným zdrojem potravy bez nutnosti namáhavého hledání v přírodě. Prasata jsou všežravá a u popelnic mají velký výběr nejrůznějších lahůdek.


Divoká prasata v ulicích Haify. Foto AFP
Divoká prasata v ulicích Haify. Foto AFP

Mnozí lidé prasata milují a dokonce je i krmí. Jiní se jich bojí a na obranu před nimi nosí na procházku hůl. Útoky na lidi nejsou běžné, ale některá prasata jsou agresivní, především pokud mají mladé. Občas slyšíme zprávy o kousnutí divokým prasetem nebo dokonce o kuriózní krádeži školní tašky kancem. Mnozí lidé se jich bojí, a není divu, protože některé kusy mohou vážit až 100 kg.


Prasnice s podsvinčátky v Haifě. Foto Dan Balilty for The New York Times
Prasnice s podsvinčátky v Haifě. Foto Dan Balilty for The New York Times

Do roku 2019 město divoká prasata v tichosti střílelo, aby omezilo jejich počet. S příchodem nové starostky se taktika změnila. Místo zabíjení prasat se město snaží zahradit vstupy do města z parků a lesních porostů a zabezpečit popelnice tak, aby k nim prasata neměla přístup. Není však jisté, zda má tato taktika úspěch, protože město odmítá zveřejnit aktuální údaje o počtu divočáků. Část obyvatel změnu vítá, část by se chtěla vrátit ke snižování počtů.

Zatímco divoká prasata v Haifě budí smíšené pocity, kozorožci v Micpe Ramon jsou místními miláčky. Micpe Ramon je malé město ve střední části Negevské pouště. Poušť je přirozeným domovem kozorohů, které zde můžete běžně vidět v celém širokém okolí. Přesto se nejméně jedno početné stádo rozhodlo přestěhovat do Micpe Ramon, zřejmě ze stejného důvodu jako kanci do Haify – kvůli snadno dostupné potravě. Lidé je mají rádi a často je krmí různou nevhodnou stravou, jako jsou brambůrky a sušenky.


Kozorožci uprostřed města Micpe Ramon
Kozorožci uprostřed města Micpe Ramon

Kozorožci nejsou nebezpeční, jsou spíše trochu bojácní, ale působí často dopravní problémy, když se motají mezi auty. Někdy se znenadání objeví na silnici za městem a řidiči mají co dělat, aby včas zabrzdili, takže v oblasti Micpe Ramon je třeba si dávat při jízdě velký pozor. Kozorožci jsou zákonem chránění a je zakázáno jim jakkoliv ubližovat. V polovině minulého století byly jejich počty v Negevu velmi nízké, protože místní beduíni je lovili ve velkém. Před vyhubením kozorohy v Negevu zachránil vznik státu Izrael. Ten totiž kozorohy prohlásil za chráněný druh, takže teď už jsou jejich počty vysoké a kozoroh je zde jedním z nejběžnějších zvířat.


Kozoroh v parku v Micpe Ramon
Kozoroh v parku v Micpe Ramon

Nedávno po internetu kolovalo video, jak dva kozorožci bojují na kapotě jakéhosi auta. Přiznám se, že být majitel, asi bych se poněkud orosila při pohledu na dva rohaté bojovníky na předním skle svého auta. Ale autor videa zřejmě majitelem auta nebyl, takže natočil bitku až do seskoku zvířat na zem. To je humornější stránka soužití se zvířaty.


Screenshot z videa o bojujících kozorožcích.
Screenshot z videa o bojujících kozorožcích.

Jiná kapitola jsou všudypřítomní šakali. Šakal je menší šelma psovitá, která vyje podobně jako vlk. Vlci, stejně jako hyeny, se tu také vyskytují, ale jejich počty nejsou nikterak vysoké, na rozdíl od šakalů. Notoricky známý svými šakaly je park Jarkon na severu Tel Avivu. Je to veliký park o rozloze 3,5 km² s řekou protékající uprostřed, porostlý stromy a jinou vegetací, kde lidé s oblibou dělají barbecue. Po opékání masa zbyde plno zbytků a to je také důvod, proč se šakalům v parku tolik daří.


Šakali v parku Jarkon. Foto Anat Chermoni
Šakali v parku Jarkon. Foto Anat Chermoni

Před vypuknutím koronavirové krize vycházeli hlavně v noci a živili se zbytky po lidech. Pak najednou přišel covid-19 a první lockdown, zrovna v době, kdy se šakalům rodí mláďata a potřebují hodně potravy. Pikniky v parku byly zakázané a šakali měli hlad. Začali tedy vycházet i za bílého dne do liduprázdného parku hledat potravu. Desítky hladových šakalů se tak začaly potulovat za dne parkem. Šakali si na to zvykli tolik, že i po zrušení zákazu pikniků u svého nového zvyku zůstali. A rozmnožili se. Stali se běžnou součástí parku.


Bojující šakali v parku Jarkon. Foto Oded Balilty – AP
Bojující šakali v parku Jarkon. Foto Oded Balilty – AP

Šakali nejsou jen na severu Tel Avivu. Jsou v celém Izraeli. Bydlím v městečku Jerucham ve středním Negevu, asi 50 km na sever od Micpe Ramon, kde žijí kozorožci. Bydlíme v nové rozestavěné čtvrti na okraji, v podstatě uprostřed pouště. Každý večer se setměním kojoti přijdou, potulují se po čtvrti a vyjí. Psi se z nich můžou zbláznit. Není neobvyklé, když jedu autem za tmy domů, že mi kousek od domu přeběhne přes cestu šakal. Šakali obecně nejsou nebezpeční a jen výjimečně slyšíme, že některý napadl a kousl člověka. Většinou se lidí bojí.


Šakali v parku Jarkon. Foto Oded Balilty
Šakali v parku Jarkon. Foto Oded Balilty

Nemáme tu jen šakaly, ale máme tu ještě větší atrakci – dikobrazy! Dikobraz je v Izraeli poměrně běžné zvíře, především v oblasti Negevu a Judské pouště. V Jeruzalémě, který se rozkládá v Judské poušti, dikobrazi často lezou do bytů a dokonce se i stalo, že jeden dikobraz vlezl do Knesetu (izraelského parlamentu), kde ho našli ráno na záchodě a přivolali odchytovou službu. (Nebyl ale odchycen, nechali ho odejít).


Dikobraz na záchodě v Knesetu
Dikobraz na záchodě v Knesetu

U nás v Jerucham s nimi máme bohaté zkušenosti. Bodejť by ne, když bydlíme 150 m od Dikobrazí řeky (hebr. Nachal Dorbanim). Je to ve skutečnosti malé vádí, které je trvale bez vody. Trochu vody se tam objeví jen v době silných dešťů jednou za několik let. Ale protože ve vádí je voda pod povrchem, je každé správné vádí zarostlé vegetací. Nejinak tomu bylo i u naší Dikobrazí řeky. A v té vegetaci donedávna žily rodinky dikobrazů. Bohužel výstavba mostu přesně v dolní části Dikobrazí řeky chudáky dikobrazy vyhnala. Most bude součástí budoucího velkého parku, takže se sem dikobrazi možná časem vrátí, ale prozatím se museli odsunout jinam. Naštěstí je o kilometr dál velký park a jezero, takže zřejmě žijí tam, ale v noci vycházejí a šmejdí po městě.


Dikobraz v izraelské přírodě. Foto Meital Aharon – Israel Nature and Park Authority
Dikobraz v izraelské přírodě. Foto Meital Aharon – Israel Nature and Park Authority

„Naši“ dikobrazi mají zřejmě svou stálou obchůzkovou trasu, protože podle záznamů z kamer k nám zavítají pokaždé zhruba ve třičtvrtě na tři v noci. Pokud se jim podařilo proniknout do zahrady, sežrali především okurky (stonky, listy i plody), lilky, papriky a batáty. Rajčata jim nechutnají, ale velice ocenili jakýsi plevel, který jsme nechali růst vedle granátovníku. Jsou to vegetariáni a lidí se spíš bojí, ale v některých zahradách působí velkou škodu i tím, že se podhrabávají pod ploty a ničí tak záhonky v okolí plotu.


Chudák pes po střetu s dikobrazem
Chudák pes po střetu s dikobrazem

U nás se naštěstí podhrabat nemohou, protože pod celým plotem je v zemi betonový základ. My je máme moc rádi i přes jejich zálibu v naší zelenině, ale bohužel někteří lidé jim ubližují. Město opakovaně upozorňuje občany, že dikobrazi jsou zákonem chránění a ubližovat se jim nesmí. Nejsou nebezpeční, pokud na ně přímo nezaútočíte, nebo – pokud jste pes – si k nim nezkoušíte čichnout. To pak můžete dopadnout jako chudák pes tady na obrázku.


Helena Beinish, průvodkyně žijící v Izraeli


Článek byl původně uveřejněn v rubrice komentáře dne 10. 11. 2021 v internetovém deníku www.dedenikcz.

https://www.dedenik.cz/2021/11/10/host-dedeniku-helena-divoka-zvirata-ve-mestech/

9 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše